Kapitoly a úryvek z knihy Eragon
Věnování:
Tuto knihu věnuji svojí mámě, protože mi ukázala zázraky světa;svému tátovi, která mi odhalil muže za závěsem.A také své sestře Angele za to, že mi pomáhá, když je mi smutno.
Kapitoly:
Úvod: Stín strachu.................................15
Objev.....................................................19
Údolí Palancar.......................................22
Dračí legendy........................................31
Dar osudu..............................................46
Probuzení..............................................48
Čaj pro dva............................................56
Mocné jméno.........................................65
Budoucí mlynář......................................68
Cizinci v Carvahallu...............................71
Osudový let...........................................78
Konec nevinnosti...................................82
Předzvěst smrti.....................................88
Šílenství života......................................96
Jezdcův meč..........................................98
Výroba sedla.......................................112
Therinsford.........................................115
Hromy a blesky...................................126
Objev v Yazuaku................................132
Pokárání.............................................137
Kouzlení je hračka.............................144
Daret..................................................152
Dračíma očima...................................160
Píseň na cestu...................................168
Příchod do Teirmu.............................172
Dávný přítel.......................................178
Čarodějnice a kočkodlak..................197
O čtení a pletichách..........................208
Zloději na hradě................................211
Osudová chyba..................................219
Vidina dokonalosti............................231
Mistr meče........................................237
Bahno Dras-Leony............................244
Stopy oleje.......................................248
Vyznavači Helgrindu........................253
Odplata ra´zaků..............................261
Murtagh...........................................264
Jezdcův odkaz.................................269
Diamantová hrobka........................274
Zajetí v Gil´eadu............................281
Du Súndavar Freohr.......................289
Boj proti stínům.............................295
Bojovník a léčitel...........................304
Voda z písku..................................311
Řeka Ramr.....................................318
Poušť Hadarak..............................324
Odhalená cesta..............................330
Souboj vůlí.....................................339
Útěk údolím...................................345
Těžké rozhodování.......................359
Hledání odpovědí..........................368
Velkolepý Tronjheim.....................381
Ažihad............................................389
Žehnej dítěti, Argetlame...............405
Kořen mandragory a mločí jazyk..417
Síň krále hory................................423
Aryina zkouška..............................436
Stíny se prodlužují.........................449
Bitva pod Farthen Dûrem..............460
Truchlící mudrc..............................472
Slovníček.......................................480
Poděkování...................................486
Úryvek z 1.kapitoly:Úvod:Stín strachu:
Vítr skučel nocí a přinášel s sebou vůni, která změní svět. Vysoký Stín zvedl hlavu a zavětřil. Vypadal jako člověk, kromě temně rudých vlasů a kaštanových očí.
Překvapeně zamrkal. Zpráva byla jasná: jsou tady. Nebo je to léčka? Zvážil šance a pak stroze zavelel: "Rozestupte se...skryjte se za stromy a keře. Zastavte každého, kdo se přiblíží...nebo zemřete."
Kolem něj pobíhalo dvanáct urgalů. Každá nestvůra držela krátký meč a kulatíý železný štít pomalovaný černými znaky.Podobali se lidem s ohnutýma nohama a mohutnými zvířecími pažemi, které uměly jen drtit a ničit. Nad malýma ušima jim vyrůstal pár zkroucených rohů. Teď se s vrčením spěchaly schovat do křoví. Brzy se šelest uklidnil a les znovu utichl.
Stín vykukoval za silným stromem a sledoval cestu. Byla taková tma, že člověk by neviděl vůbec nic, ale pro něj tlumené měsíční světlo zářilo tak, jako by mezi stromy dopadaly sluneční paprsky; jeho pátravý pohled jasně a ostře viděl každý detail. Zůstával nezvykle klidný; v ruce třímal dlouhý lesklý meč, po jehož čepeli se klikatila mělká rýha. Zbraň byla tak úzká, že by proklouzla mezi dvěma žebry, ale přesto dost pevná, aby prorazila i nejtvrdší brnění.
Urgalové neviděli tak dobře jako Stín; tápali ve tmě jako slepí žebráci a šmátrali před sebou zbraněmi. Do ticha zahoukala sova. Nikdo se nezklidnil, dokud pták neodletěl. Pak se zrůdy zachvěly v chladu noci; pod těžkými botami jedné z nich zapraskala větvička. Stín zlostně zasyčel a urgalové se přikrčili a znehybněli. Snažil se přemoci svůj odpor - urgalové zapáchají jako zkažené maso - a odvrátil se. Byly to pro něj jen vraždící stroje, nic víc.
Jak to pokračuje buď už sami víte,nebo si přečtěte:)
Ahoj
(elisha, 22. 3. 2012 20:22)